Diamant

Diamant je krystalická forma uhlíku a nejtvrdší běžně používaný přírodní referenční minerál Mohsovy stupnice. Ve špercích je ceněný pro kombinaci lesku, jiskření a odolnosti vůči poškrábání. Existují přírodní i laboratorně vytvořené diamanty a vedle nich napodobeniny z jiných materiálů. Tyto kategorie je nutné rozlišovat stejně pečlivě jako kvalitu výbrusu a stav konkrétního kamene.

#ShowMore#

Diamant v kostce

• Chemické složení: C, uhlík.
• Soustava: krychlová.
• Tvrdost: 10 podle Mohse.
• Důležitý rozdíl: vysoká tvrdost neznamená odolnost proti každému úderu.
• Hodnocení broušených kamenů: barva, čistota, brus a karátová hmotnost, tedy 4C.

Přírodní a laboratorní diamant

Přírodní diamant vznikl geologickými procesy, většinou za vysokého tlaku a teploty hluboko v Zemi. Laboratorně vytvořený diamant má diamantovou strukturu, ale vznikl technologickým postupem. Není správné nazývat jej pouhým sklem; zároveň nesmí být vydáván za přírodní nález.

Napodobenina je jiný materiál, který diamant vzhledem zastupuje. Příkladem může být syntetická kubická zirkonie nebo moissanit. Označení syntetický diamant a imitace diamantu tedy neznamenají totéž. Při výběru si nejprve ujasněte původ a identitu, teprve potom porovnávejte další vlastnosti.

Co skutečně říkají 4C

Čtyři hlavní parametry jsou barva, čistota, kvalita brusu a hmotnost v karátech. Každý popisuje jinou vlastnost. Karát je hmotnostní jednotka, nikoli průměr kamene, a stejná hmotnost může při různých proporcích vytvářet jiný vizuální dojem.

Brus neznamená jen obrys, například kulatý či oválný. Jeho kvalita souvisí s proporcemi, symetrií a leštěním, které ovlivňují práci se světlem. Čistota zase popisuje vnitřní a povrchové znaky. Rozumné porovnání hodnotí jejich kombinaci místo honby za jediným maximálním číslem.

Bezbarvé a barevné diamanty

Diamant nemusí být bezbarvý. U obvyklé škály bezbarvých až nažloutlých kamenů se hodnotí jinak než u výrazně barevných diamantů. U barevného exempláře je podstatné také to, zda je barva přírodní nebo upravená.

Fotografie na displeji není náhradou standardizovaného hodnocení barvy. Osvětlení, okolní kov a nastavení fotoaparátu mohou výsledek výrazně ovlivnit. Při osobním výběru pozorujte kámen ve více běžných podmínkách a vnímejte, zda vám jeho vzhled vyhovuje jako celek.

Dokumentace a pravost

Gemologický protokol může popsat identitu, původ v přírodě či laboratoři a konkrétní kvalitativní parametry. Je třeba ověřit, že dokument skutečně patří k nabízenému kameni. Číslo na papíře nebo laserový nápis bez dalších souvislostí není důvodem rezignovat na kontrolu.

Domácí zkoušky poškrábáním skla, zahříváním nebo zamlžením nejsou spolehlivým univerzálním řešením a mohou poškodit kámen či šperk. Ani jednoduchý tester nemusí vyřešit každou záměnu. U důležitého nákupu nebo dědictví má smysl odborné určení, zejména pokud chybí věrohodná dokumentace.

Tvrdý, ale ne nezničitelný

Diamant odolává poškrábání velmi dobře, přesto může při nevhodném úderu prasknout nebo se odštípnout. Zvlášť zranitelné mohou být špičky a tenké hrany některých brusů. Ochranné osazení a pravidelná kontrola krapen jsou proto součástí praktické péče.

Běžné mastné nečistoty zhoršují vzhled. Čištění přizpůsobte kameni, případným úpravám a celé konstrukci šperku. Jemný mýdlový roztok a měkký kartáček jsou u vhodného celistvého šperku běžnou volbou, zatímco ultrazvuk nemusí vyhovovat výplním nebo dalším osazeným kamenům. Jednotlivé diamantové šperky ukládejte odděleně, aby se navzájem neodíraly.

Časté otázky

Je laboratorní diamant diamant?

Ano, má diamantovou strukturu, ale musí být uveden jeho laboratorní původ.

Je brilant jiný minerál?

Ne. Briliantový brus je způsob opracování; název sám neprokazuje materiál.

Může diamant prasknout?

Ano. Tvrdost vyjadřuje odolnost proti poškrábání, nikoli nezničitelnost.

Stačí hmotnost k posouzení kvality?

Ne. Je nutné hodnotit také barvu, čistotu, brus a další okolnosti.